Je třeba opustit jakoukoliv naděj na lepší minulost. Cokoliv,
co se stalo, již nemůžeme změnit – ale můžeme k tomu změnit vztah. A to je právě předmětem meditace odpuštění.
Život ve hněvu nebo studu, kvůli minulým událostem, jak ve vztahu k ostatním
tak sami k sobě, si nikdo nepřejeme žít. V prvním
kroku meditace odpuštění se snažíme pravdivě vidět situaci volající po odpuštění, jakkoliv byla
bolestivá. Pravda je jedním ze zásadních prvků opravdového duchovního růstu.
V druhém kroku se pokoušíme v těchto konkrétních situacích vidět, že
jakékoliv utrpění vzniklo ne proto, že lidé jsou v podstatě špatní, ale
jako důsledek jejich připoutanosti k myšlenkám, emocím nebo hmotným věcem.
Tato moudrost připravuje půdu k posledním kroku, kdy se, do té míry jak toho
jsme v té dané chvíli schopni, pokoušíme odpustit.

Instrukce meditace odpuštění

Prosba o odpuštění činů způsobených ostatním:
„Je mnoho způsobů, jakými jsem ublížil
ostatním, zranil je, nebo jim způsobil utrpení, ať vědomě či nevědomě.“
Zkuste si vybavit způsoby, jak jste ostatním ublížili. Zkuste si vybavit tu
bolest, kterou jste způsobili ze svého vlastního zmatku, nevědomosti nebo připoutanosti
k myšlence nebo představě. Obraťte se ke každé vzpomínce a opakujte: „Prosím tě o odpuštění, prosím tě o
odpuštění“.

Odpuštění sobě:
„Je mnoho způsobů, jakými jsem si ublížil
nebo se zranil skrze myšlenku, slovo nebo čin, ať vědomě či nevědomě.“ Vnímejte způsoby, jakými jste si ublížili nebo
se zranili. Zkuste si vybavit tu bolest, kterou jste si způsobili ze svého
vlastního zmatku, nevědomosti nebo připoutanosti k myšlence nebo představě. Obraťte se ke každé vzpomínce a opakujte: „Odpouštím si, odpouštím si“.

Odpuštění těm, kdo nás zranili nebo nám ublížili:
„Je mnoho způsobů, jakými mi bylo
ublíženo, jakými jsem byl zraněn, nebo zneužit ostatními, ať myšlenkou, slovem,
nebo činem, vědomě či nevědomě.“ Vybavte si všechny tyto způsoby. Vnímejte
bolest, jakou si z této minulosti nesete. Uvědomte si, že se můžete
odpoutat od tohoto břemene tím, že nabídnete odpuštění, je-li vaše srdce
připravené. Nyní řekněte sami sobě: „V
mnoha způsobech, jakými mě ostatní zranili nebo mi ublížili, vidím bolest,
zmatek nebo připoutanost k myšlence nebo představě, které je k tomu
přiměly. Do té míry, nakolik jsem připraven, nabízím vám odpuštění. Odpouštím
vám.“